Tratě bývaji dlouhé 25 - 160 km, přičemž je stanovena minimální rychlost. Ve většině soutěží, bývá předepsaná minimální rychlost 9km/h. Distanční jízdy se konají pod přísným veterinárním dohledem. Povinné jsou veterinární kontroly před startem, během přestávek, v cíli a také jeden den po soutěži. Tyto kontroly zamezují přílišnému vyčerpání koní. V tomto odvětví jezdeckého sportu hraje výstroj jěště významější roli, než v jiných odvětvích. Jezdec tráví v sedle mnoho času, a proto je pro něj i pro jeho koně dobře sedící sedlo nepostradatelné. Čerstvě zakoupené nové sedlo a postroje nejsou vhodné, protože kůže není dostatečně poddajná a způsobuje odřeniny. Také oblek jezdce musí být pohodlný. Příliš těsné, těžké nebo hrubé oblečení jezdce omezuje a zbytečně vyčerpává. Při vytrvalostních soutěžích jsou důležití také pomocníci, kteří čekají na trati, aby podpořili jezdce i koně. Jezdec a kůň si můžou chvíli odpočinout, aby nabrali sílu k dalšímu pokračování.Kůň pro distanční jízdy:
Vhodný kůň pro vytrvalost musí být velmi odolný a schopen
šetřit své síly. Také musí projevit houževnatost a vytrvalost v okamžicích, kdy se dostavují krize a únava. Dále musí být schopen rachlého zotavení a nabrání dalších sil. Koně pro distanční jízdy měří v kohoutku 1,55 - 1,60 m, ale najdou se i nižší. Mezi nejvhodnější plemena patří: Arabští plnokrevníci,Shagya-arabové a Achaltekinci.
Trénink koně pro distanční jízdy:
Kůň musí být minimálně pětiletý, než se může zaměřit na specifický výcvik pro dálkové jízdy. Nejprve je potřeba, aby si kůň zvykl na procházení potoků, jízdu ve tmě, na chůzi po různorodém povrchu apod. Teprve když všechno jde dobře, zečneme s kondiční přípravou. Pracovní zatížení pomalu zvyšujeme. To neznamená, že každý den najedeme více kilometrů. Kůň musí pracovat stále více (intenzivněji), ne déle.
foto:Christiane Slawik,www.slawik.com
zdroj: www.seznam.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat