Kromě divokých poníků žije na rozlehlých bažinách v deltě Rýna také dobytek.A udatní a důvěryhodní bílí koně se už po staletí využívali,aby tahle zvířata hlídali.Kovboj z delty Rýna,který má dobytek na starosti,si říká guardian.V mnoha rodinách se dědí řemeslo guardiana z otce na syna.Mladí chlapci se učí jezdit jen krátce poté,co se naučili chodit.V Camargue jsou místa stále ještě nedotčená civilizací,kam se autem ani pěšky nedostanete.Jedinou vaší nadějí je krásný bílý kůň.Práce guardianů je skutečně tvrdá-v létě udělají moskyti z bažiny peklo pro koně i lidi a zima je zde skutečně tuhá,studený vítr od Atlantiku zvaný mistrál pokryje celou oblast ledem a dokonce sněhem.Takové podnebí mohou přežít jen nejsilnější zvířata a lidé.
Jízda a vedení divokého dobytka a divokých koní bažinou je velmi nebezpečné a jezdec a kůň si musí navzájem důvěřovat.Jezdec dává svému koni pokyny,kam chce jít a jakou rychlost chce vyvinout,ale zbytek rozhodování je na koni.Kůň sám si vybírá cestu,po které se vydává.
Tento styl je velmi podobný stylu vaquero ze Španělska a westernu z USA-jejich cílem je,co nejsnadněji zahnat dobytek.
Taktiky guardianského ježdění se od středověku nezměnily.Změnil se pouze materiál na výrobu oblečení,které dnešní jezdci nosí (např. nepromokavý plášť),ale způsob,jakým jsou koně trénováni se nezměnil už po staletí.
Guardiani používají středověké kožené sedlo s velkou vidlicí a zadní rozsochou.Podbřišník nemá otvory,je upevněn starými třídobými úchyty,které umožňují různé způsoby osedlání a velmi dobře drží koni na zádech.Uzda je vyrobena z tenké a měkké kůže a podle stádia výcviku se používá se dvěma nebo čtyřmi otěžemi.
Trénování camargských koní je trochu podobné způsobu tradiční domy classiky-camargští koně také dosahují dospělosti až v pěti letech a trénování nezačíná před čtvrtým rokem života.Nejdříve je camargský kůň uzděn tzv. caveconem,což je velmi měkká jakoby seseknutá ohlávka bez udidla.Kůň se s caveconem učí chodit požadovaným směrem spolu s požadovanou rychlostí.Trvá až dva roky,než se naučí jezdit podle příkazů dávaných jednou rukou.
Camargští koně v deltě Rýna neznají žádnou stáj.Koně,určení pro ježdění a na práci,však žijí na menších pastvinách,než jejich polodivocí společníci.Po práci každý guardian zavede svého koně na pastvu,poděkuje mu za další den práce a zanechá ho tam,aby odpočíval.Giardiani mají víc koní,proto se každý kůň může po nějaké době vrátit zpět ke svým polodivokým společníkům,aby tam obnovil síly,zatímco něj pracuje jiný kůň.
V divokých stádech žijí jen klisny a jejich hříbata.Hřebci (kteří se s klisnami stýkají jen v době připouštění) a valaši,kteří pracují,žijí na pastvinách,které jsou tak rozlehlé,že koně někdy potřebují celé dny,aby došli z jednoho konce na druhý.
zdroj:pony club
foto: Christiane Slawik,www.slawik.com
Žádné komentáře:
Okomentovat