Kůň má tudíž mnohem větší zorné pole než člověk.Pouze přímo dozadu nevidí bez otočení hlavy.
Oko funguje následovně: svazek paprsků,řízený duhovkou,dopadá na oční čočku a dává obraz okolního světa na sítnici.Zrakovým nervem je tato informace vyslána do mozku.
Každé slovo má své vlastní zorné pole.Tímto způsobem hledí každé jiným směrem a přijímá všechno,co se děje před,vedle a za koněm.

Kůň také dokáže zaměřit obě oči zároveň na určitý předmět.
V porovnání s očima ostatních zvířat je koňské oko hodně velké.Je větší než oči mnohem mohutnějších zvířat,například než oči slona nebo velryby.Velké oko umožňuje lepší rozhled a příjem světla.Proto koně dobře vidí i v šeru a v noci.V protikladu s našim lidským očím má kůň v sítnici mnoho na světlo citlivých tyčinek,které fungují jako zrcadlo a zdvojnásobují dopadající množství světla.Kůň proto vidí v temnotě mnohem lépe než člověk a jeho oči při ozáření v noci svítí.
Postavení očí a jejich tvar jsou uzpůsobeny životu koně v jeho přirozeném prostředí.
Většinu dne kůň tráví tím,že se pohybuje po pastvině se sklopenou hlavou a spásá trávu.Při tom má velmi dobrý přehled o okolí,aniž by musel otáčet hlavu.
Tímto panoramatickým rozhledem kůň vidí všechno,co je důležité.Vidí svoji potravu a dokáže včas zaregistrovat blížící se nepřátele.A může pozorovat,co dělají ostatní koně z jeho stáda.
Vjemy očí doplňují uši,hmat a nos.
Aby mohl určité předměty pozorovat obzvláště ostře,kůň zdvihá nebo sklání hlavu.Tak dostává oči do správné polohy.
Očima samýma normálně nepohybuje.Většinou zůstávají v klidu.Pouze při hře,ve stresu nebo ve strachu očima točí.Pak jsou vidět bílé části sítnice.
Protože koňské oko může přijímat světlo i při soumraku a ve tmě,vidí koně v temnotě mnohem lépe než lidi.Výzkumy prokázali,že i při špatné viditelnosti dokážou koně bezpečně cválat a dokonce i cválat.
Mnozí odborníci se zabývali otázkou,zda jsou koně barvoslepí nebo zda dokážou rozlišovat barvy.Známý vědec,zabývající se výzkumem zvířat,Grzimek,zjistil,že koně rozeznávají a rozlišují žlutou,zelenou a modrou.Ke stejnému výsledku dospěli i ruští vědci.
Kůň nevidí,co se děje přímo před jeho hlavou.Pokud přijde návštěvník-dokonce i známý-přímo před koně a zdvihne ruku,aby ho pohladil,může se kůň leknout.
Nejlepší je ke koni přistupovat zepředu nebo ze strany a dotknout se ho rukou nejdřív na krku nebo na tlamě.Pozdrav dle koňského způsobu se koná takto: jdeme pomalu ke koni a čekáme,až k nám zvědavě a se zájmem natáhne hlavu.My uděláme totéž a lehce vydechneme směrem ke koňskému nosu.Tímto způsobem se s koněm nejlépe seznámíte.
zdroj: knížka MEGA koně (1000 tipů pro milovníky koní)
PROSÍM NEKOPÍROVAT,PŘEPISOVÁNÍ NENÍ NIC LEHKÉHO
Žádné komentáře:
Okomentovat